Proč zrovna Zůstat spolu
Program Zůstat spolu – proč? Nápad sestavit program, jehož cílem bude pomoct jednotlivcům – nikoliv dvojicím – s řešením partnerské krize, jsem dostal poměrně dávno. S názvem poradila kamarádka a několik let jsem postupně sbíral materiál. Zároveň jsem sám na sobě zkoumal, co funguje a co nikoliv.
Zjistil jsem, že provést změnu vlastního chování je mimořádně náročné. Jakkoliv mi řada jiných přístupů v mnohém pomohla, nakonec jsem reálný efekt pocítil po nastudování a tréninku "dovedností" z dialekticko-behaviorální terapie (DBT) vyvinuté M.Linehanovou za účelem řešení problémů s emoční regulací.
Efektivita DBT je ověřena řadou vědeckých studií na tisících lidí. Základem je právě sada dovedností, které pokrývají postupy potřebné pro zvládání emočně náročných, tj. zejména vztahových, situací. Jedná se například o dovednost "všímavosti bez hodnocení" (viz samostatný článek), jejíž cílem je například všimnout si, že partnera vnímám negativně, což zvyšuje pravděpodobnost konfliktu, a následně tento pohled opustit před tím, než zahájím interakci. Anebo dovednost "ověř fakta", která mi může pomoct rychle identifikovat, zda pociťovaná emoce, například hněv (zas na partnera), odpovídá realitě a je na místě na jejím základě jednat.
Každý občas jednáme způsobem, který není efektivní pro dosažení našeho cíle, ať již jím je dosažení dohody o trávení dovolené s partnerem ("pokud nechceš jít na hory, nejdu nikam") nebo splnění pracovního úkolu (prokrastinace). V těchto situacích často jednáme či reagujeme automaticky nebo se snažíme "protlačit" své nutkání silou vůle. Ostatně alespoň já jsem to dříve moc jinak ani neuměl.
Dovednosti, které jsou zahrnuty v programu ZS, fungují zhruba dle následujícího mechanismu: (1) všimnu si fakty dané situace, své pocity a nutkání k akci, (2) zastavím případné nefunkční jednání a popřípadě jej něčím neškodným nahradím, (3) ověřím, co vlastně cítím, a zda to odpovídá faktům situace, popřípadě neodpovídající emoci ztlumím a (4) efektivně komunikuji, ať již chci něco dosáhnout, ochránit svou sebeúctu nebo jen podpořit vztah. Takto abstraktně popsané si asi těžko představit, co to znamená. Proto si to dovolím demonstrovat na příkladu.
Žena se ptá muže, zda již objednal tu dovolenou u moře. Muže to rozčílí, protože jí již x-krát říkal, že nechce k moři, nýbrž na hory. V té chvíli, před tím, než něco řekne, si však všimne – vědomě využije všímavosti – že zuří a chce se mu zvyšovat hlas. Aby se uklidnil, chvíli zhluboka dýchá (dovednost TIP) a dá si kousek čokolády (sebe-zklidnění). Následně, když cítí, že bezprostřední hněv odezněl, popřemýšlí, proč jej to tak naštvalo, a uvědomí si, že jeho hněv neodpovídá důležitosti, kterou celé záležitosti přikládá, když vymyslel, že na hory může jít s kamarády, a ještě mu zbývá dovolená i na moře (ověří fakta). Hněvá jej však, že partnerka vzala jako hotovou věc, že bude po jejím, a ještě že to on zaplatí, a to zasáhlo jeho sebeúctu (stanoví priority v interakci). Proto v klidu řekne: "Vím, že chceš jít k moři, a rád půjdu s Tebou, již jsem to vymyslel, do Alp půjdu s partou. Ale myslím, že jsme se na tom zatím nedomluvili, ani na tom, kam půjdeme a za kolik. Naštvalo mě proto, že se ptáš, jako by to byla hotová věc." a následně, pokud je reakce partnerky klidná "Chtěl bych se s Tebou domluvit a pak to rád objednám, jen to asi nezvládnu celé zaplatit sám, když jsou k tomu ještě ty Alpy. Ale takto budeme spokojeni oba. Co myslíš?" (dovednost DEAR MAN).
Uvedený příklad představuje pouze jednu z možností, dovedností je hodně a kombinací, v nichž je lze aplikovat, mnohem víc. Jde v zásadě o běžné postupy, které každý podvědomě a automaticky v průběhu dne děláme, v rámci DBT jsou však popsané na rozumné úrovni abstrakce a velmi dobře zpracované pro účely jejich nácviku. Dle studií fungují téměř u každého, bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání a dalších charakteristik. Proto je program ZS založen téměř výhradně na nácviku dovedností a diskusi o jejich aplikaci účastníky. Budu se těšit, pokud to budete považovat za smysluplné.